Když se řekne jméno Přemek Forejt, většina lidí si vybaví televizní obrazovku, fine dining a jednu z nejvýraznějších tváří české gastronomie.
Za úspěchem šéfkuchaře restaurace Entrée se ale neskrývá jen talent nebo kreativita. V našem rozhovoru bylo velmi rychle cítit, že za tím stojí něco mnohem hlubšího — disciplína, konzistence a obrovský tlak na detail.
„Lidi často vidí jen ten výsledek. Nevidí ty roky za tím.“
A právě to je možná největší paralela mezi špičkovou gastronomií a podnikáním obecně.
Úspěch totiž většinou nevzniká v jednom velkém momentu. Vzniká v každodenních drobnostech, které člověk opakuje pořád dokola, i když se mu zrovna nechce.
Přemek během rozhovoru několikrát zmínil, že gastronomie je extrémně tvrdé prostředí. Dlouhé směny, tlak, neustálé očekávání kvality a nulový prostor pro výmluvy.
Host totiž nepřichází řešit, jestli má kuchař špatný den.
Host očekává zážitek.
A právě schopnost doručovat kvalitu konzistentně je něco, co odlišuje špičku od průměru — nejen v gastronomii, ale v jakémkoliv oboru.
Velké téma rozhovoru byla také práce s lidmi.
Přemek otevřeně mluvil o tom, že vybudovat silný tým je mnohem těžší než vytvořit jedno dobré menu.
Restaurace dnes nestojí na jednom člověku. Stojí na lidech, kteří sdílí stejné hodnoty, přístup a energii.
A stejně jako v podnikání platí jedna důležitá věc:
Atmosféru týmu nejde fakeovat.
Lidé velmi rychle poznají, jestli někdo něco dělá jen pro peníze, nebo jestli mu na tom skutečně záleží.
Právě autenticita je něco, co z Přemka cítíte prakticky okamžitě.
Žádná přetvářka.
Žádná póza.
Jen člověk, který miluje svůj obor a zároveň chápe, že úspěch není automatický.
Velmi zajímavá byla i část o kreativitě.
Mnoho lidí si myslí, že kreativita vzniká spontánně. Že nejlepší nápady přijdou samy.
Jenže realita bývá úplně jiná.
Kreativita často vzniká až ve chvíli, kdy člověk zvládne rutinu, proces a disciplínu. Když má pevný základ, může začít tvořit.
A přesně to bylo během rozhovoru cítit.
Každý detail v restauraci, každé jídlo i celkový zážitek mají svůj systém, řád a myšlenku.
Možná právě proto působí Entrée jinak než většina podniků.
Není to jen o jídle.
Je to o emocích, energii a zážitku.
Rozhovor ale nebyl jen o gastronomii.
Byl o přístupu k životu, práci a osobnímu růstu.
O tom, že člověk musí umět zvládat tlak.
Že musí umět pracovat s kritikou.
A že cesta nahoru nikdy není úplně rovná.
Přemek několikrát ukázal jednu důležitou vlastnost, kterou mají společnou téměř všichni úspěšní lidé:
Neustálou chuť se zlepšovat.
Bez ohledu na výsledky.
Bez ohledu na status.
Bez ohledu na to, kolik lidí už jejich práci obdivuje.
A možná právě v tom je největší inspirace celého rozhovoru.
Protože skutečný profesionál není člověk, který si myslí, že už všechno dokázal.
Skutečný profesionál je člověk, který má i po letech pořád hlad.